ODKAZ• ODKAZ • ODKAZ • ODKAZ •

ODKAZ • ODKAZ • ODKAZ • ODKAZ • ODKAZ • ODKAZ • ODKAZ • ODKAZ • ODKAZ • ODKAZ •

příběh mého života

8.2. 2010

10. února 2010 v 9:07 | Lavril
Odjíždíme k babičce a já si vzpoměla že sem nahoře nechala mobil mtak du po schodech a asi tk v půlce slyším nahoře kroky.......zavolám na mamku která právě dole obouvá moji malou sestřičku..............mami kde je táta.....mamka odpovíd:Už v autě připravuje autosedačku proč??.....................Já už ale neodpovím..................prvně sem byla rozhodnutá že tam ten mobil nechám..................ale zvědavost mi nedala a já šla nahoru.......když sem vyčšla schody na chvíli to přestalo......blo to slýšet v obýváku........................když sem ale vstoupila do kuchyně ktrá vedla bud do mého pokoje nebo do obýváku.............tk sem to už neslyšela z obýváku ale z bráchova pokoje............(jeho pokoj je za obývákem)jenže brách je na škole v beně tkže on to být nemohl.........rychle sem otevřela dveře do mého pokoje vběhla sem tam a za sebou rychle zabouchla..................vzala mobil a spěchala sem dolů s docela velkým strachem dolů abysme mohli konečně odjet..............

17.12.2009

18. prosince 2009 v 12:47 | Lavril
Pravě teď před malou chvíli.........................dívala jsem se na televizi na MTV a najednou se něco prošlo za skleněnýma dveřma.......viděla sem to sice jen koutkem oka ale přece....................už ani nemám sílu se tam jít podívat.............vím že nic neuvidím..................už vážně nevím co dělat.............................jediný kdo mi věří je zuzka...........kamarádka z brna která už to semnou zažila.....................bohužel jí můžu jen volat.....................a vidím ji jen pětkrát do roka.....................a nikdo jinej jako ona tu není...........................................................

16.12.2009

18. prosince 2009 v 12:39 | Lavril
Sedím u počítače a najednou..............zuzk jako by se někdo přehraboval ve vidličkách,lížících apod.....................prudce se otočím ale nic..................ticho.............se strachem v mysli se otočím zpět k počítači ale klid netrvá dlouho...............najednou mě něco zatahalo za pramínek vlasů...............zase a ještě prudčeji než předtím sem se otočila.........teď už mám vážně pořádnej strach..........nevím co to bylo ale.............vím že se mi to nezdálo (ale mámě to říkat nebudu jinak bych opět slyšela jednu z nejhorších vět)..........................prohledám selej obývák ale nikde nic........................

5.12.2009

6. prosince 2009 v 16:18 | Lavril
Jako vždy sem se vzbudila a hned zamířila po schodech dolů na snídani..........najednou se ozval zvuk jako kdyby se někdo přehraboval v tátové kanceláři ve věcech.................zavolala sem :,,tati??............haloooooo tati??,,..............všechno utichlo.Sešla jsem po schodech dolů a šla do kanceláře.............nikdo tam nebyl a ani žádné stopy že by tak někdo něco hledal nebo byl.............Doma sem byla sama jen se čtyřletou sestrou.....naši byli v práci.....................měla jsem strach ale i zvědavost.......ale nic se dál nedělo tak sem si šla lehnout do ložnice za sestrou........najednou kroky ....................přibližující se k nám.......................bála jsem se ale pořád byla ve mě ta neskrotná zvědavost zjistit už konečně co to je....................nic..................zase to utichlo...........................já pořád ležela a čekala až se to ozve znovu a byla jsem rozhodnutá jít tomu už konečně vstříc............ale nic se nedělo a já pomalu usla.....................
 
 

Reklama